Víte, co Vás zachrání před slabomyslností? Velice málo. Malé množství jódu o ceně pěti centů ve Vaší štítné žláze.
Dale Carnegie

Regenirujte vlastní hormonální systém

Jód koncentrát

Objednat Jód koncentrát

Štítná žláza

Štítná žlázaŠtítná žláza má motýlovitý tvar. Je umístěna ve spodní části na krku před hrtanem.

Štítná žláza je žláza s vnitřní sekrecí. To znamená, že její produkty – hormony thyroxin a trijodthyronin – jsou vylučovány přímo do krevního řečiště a ovlivňují tak různé pochody, které v organismu probíhají:

  • — zajišťují správný růst, vývoj a regeneraci všech tkání a orgánů;
  • — ovlivňují především funkci mozku, svalů, nervů a orgánů sloužících k rozmnožování;
  • — regulují metabolismus a energetickou spotřebu buněk;
  • — podporují teplotní režim organismu;
  • — regulují srdeční tep.

K výrobě hormonů štítná žláza potřebuje jód, jenž vychytává z krve. Tento stopový prvek tvoří asi 60 % objemu produkovaných hormonů.

Přemýšleli jste někdy o tom, proč při dostatečném množství vápníku v potravinách organismus trpí jeho nedostatkem? Ukazuje se, že pro vstřebávání vápníku organismem štítná žláza produkuje speciální hormon – kalcitonin - a nadměrné užívání vápníku při nedostatku jódu vede k ukládání vápníku na stěnách cév a k jejich ucpání.

Hormony štítné žlázy mají uklidňující vliv na nervovou soustavu. Při zvýšení nervového napětí, silném podráždění a nespavosti se organismus neustále jakoby nachází v konfliktní situaci, náchylné k boji a porážce. Při výskytu všech těchto faktorů v organismu vzniká potřeba jódu, nezbytného pro snížení nervového napětí, uvolnění organismu a vytvoření optimistické nálady.
Štítná žláza chrání organismus proti virům a mikrobům.

Nadměrné užívání vápníku při nedostatku jódu vede k ukládání vápníku na stěnách cév a k jejich ucpání

Každá kapka krve v těle proběhne asi každou čtvrthodinu štítnou žlázou se všemi dobrými a špatnými elementy a bakteriemi, které transportuje a jód zabíjí všechny „neodolné“ mikroby, které se dostaly do krve přes poškozenou kůži, sliznici nosu nebo hrtanu nebo při absorpci (vstřebávání) potravy v zažívacím traktu. „Odolnější“ mikroby se oslabují při průchodu štítnou žlázou a jejich vliv na organismus člověka už není tolik škodlivý, při každém dalším průchodu štítnou žlázou se stávají slabší a slabší, dokud definitivně nezahynou. To vše probíhá za podmínky normálního zásobování štítné žlázy jódem.

Ve spolupráci s hypofýzou a nadledvinami štítná žláza chrání lidský organismus proti nemocem.

Při nedostatku jódu se rozvíjí endemická struma

V případě výskytu toxinů v krvi odvádí - na signál hypofýzy - štítná žláza toxiny přes ledviny a střeva.

Při hypertrofii štítné žlázy způsobené nedostatkem jódu se tato funkce žlázy narušuje nebo mizí úplně a veškeré zatížení, týkající se odvádění toxinů, spadá na nadledviny; ty se přetěžují, což vyvolává řadu negativních důsledků souvisejících s jejich funkcí. Tím pádem chronický nedostatek jódu v organismu a s ním spojené poruchy funkcí štítné žlázy ovlivňuje lavinovitý negativní vliv na všechny funkce v organismu, poškozuje prakticky všechny vnitřní orgány člověka, snižuje jeho celkovou imunitu.

Stává se to proto, že po splnění svého úkolu hormony putují do jater a spolu se žlučí postupují do střev. Tam by se jód měl vstřebávat, dostávat se do krve a odtud se vychytávat štítnou žlázou, nicméně k tomu nedochází. V organismu by měl vzniknout takový koloběh jódu, při kterém by jeho přísun zvenčí byl minimální. Bohužel, ve skutečnosti se to praktický nestává. Kvůli různým poruchám trávícího systému, např. disbakterióze, se jód nevstřebává ve střevech, ale vylučuje se.

Pokud svůj jód organismus vylučuje a zároveň nemá přísun jódu s potravou, vzniká v organismu deficit jódu. Při nedostatku jódu se štítná žláza snaží ulovit všechny molekuly jódu, pracuje se zvýšenou zátěží, zvětšuje se, ale hormony beztak chybí - rozvíjí se endemická struma.